Jsou lidé, kteří pro nás znamenají celý svět...
O to těžší je ztratit je a uchovávat jen ve vzpomínkách

Říjen 2009

Nejstrašidelnější anglická vesnice zakázala Halloween

31. října 2009 v 8:59 | www.novinky.cz cestování |  Zajímavosti

halloween00183.gif

Anglická vesnice Pluckley je známá díky rekordnímu počtu duchů. Mají tu lupiče, fantoma mnicha, visící tělo učitele ale i poltergeist. Přesto letošní svátky Haloween vesnice zakázala. S duchy se moc dělat nedá, ale bojují proti stovkám návštěvníků. Ti obyvatelům každoročně zvláště na Dušičky ztrpčují život.
Místní fara dokonce ustavila vlastní výbor pro Halloween.

O Pluckley v hrabství Kent se říká, že tu přebývá alespoň dvanáct duchů. Mají tu ducha lupiče, fantoma mnicha, visící tělo učitele a v místní hospodě řádí poltergeist (nevysvětlitelné zvuky a pohyby předmětů).

Návštěvníci děsili obyvatele

V minulých letech se obyvatelé vesničky snažili udělat z noci očekávaných vyrušení spíš zábavu. Místní fara dokonce ustavila vlastní výbor pro Halloween. Ačkoliv na turistickém ruchu vesnice vydělávala tisíce liber pro dobročinné účely, tisíce návštěvníků už tak vyděsily místní obyvatele, že se rozhodli počet návštěvníků omezit.
"Nebudeme pro návštěvníky chystat žádný program," praví se na webových stránkách farnosti. "Nebude žádné grilování, žádný pečený kanec, žádný stan s pivem, žádný trh a žádné cesty za duchy. Pokud nechcete přijít jen v klidu si popít, raději si vyberte jinou atrakci v našem hrabství."

S dřívějšími oslavami byly problémy

Úřednice farního výboru Jackie Grebbyová řekla reportérům Daily Telegraph, že s dřívějšími oslavami Halloweenu byly problémy.
"Když jsme se o něco snažili, vždycky se nám to vymstilo. Ve vesnici nebylo k hnutí. V Pluckley se dá tiše popít, ale jinak nic moc. Takže pokud návštěvníci nechtějí právě toto, měli by jít jinam," dodala Grebbyová.


Zemřel herec z populárních komedií Josef Karlík

30. října 2009 v 16:19 | www.novinky.cz kultura |  Smutné zprávy
V Brně ráno zemřel ve věku 81 let bývalý dlouholetý člen činohry Národního divadla Brno Josef Karlík. Dědeček z rodinného filmu Jak dostat tatínka do polepšovny prožil v brněnské činohře více než 40 let a vytvořil nespočet vážných i komických rolí. Po roce 1989 působil i na Janáčkově akademii múzických umění. Založil tam ateliér herectví a jeho stopa je ve škole dodnes nesmazatelná, řekl rektor JAMU Václav Cejpek.

Karlík na začátku letošního roku dostal ocenění od mateřské scény. V únoru ho spolu s režisérem Milošem Hynštem divadlo uvedlo do nově založené činoherní síně slávy.
Rodák z Kroměříže přišel do Brna v roce 1954. Za desetiletí účinkování na jevišti dokázal ztělesnit Švejka, krále Leara, Galilea, Tartuffa, Kinga v Králi Krysovi a celou řadu postav z ruské klasiky a Shakespeara. Cejpek si ho pamatuje jako Illa z Dürenmattovy Návštěvy staré dámy a Otce z Kočky na rozpálené plechové střeše Tennesseeho Williamse.

Karlíkovo mistrovství podle Cejpka spočívalo v tom, že svou spontaneitu, smršť nápadů a emoce dokázal kontrolovat rozumem, a tudíž i herectví učit. "Jeho odchod je ztrátou. Mladí se pokoušejí na jeho práci navazovat, ale bude dlouho trvat, než se dostanou k jeho mistrovství," řekl rektor. Karlík na škole několik let nepůsobí, do soukromí se stáhl kvůli nemoci.

Karlík účinkoval i ve filmu, kromě rodinné komedie Marie Poledňákové hrál například ve Svědkovi umírajícího času a v pohádce Lotrando a Zubejda. Objevil se i v seriálech Sanitka, Četnické humoresky a Dobrodružství kriminalistiky. Jeho hlas znají i rozhlasoví posluchači.

V Norsku se zjevila polární záře připomínající obřího ducha

30. října 2009 v 12:39 | www.novinky.cz- Kokteil |  Zajímavosti
Nad norským městečkem Mo i Rana se na několik minut objevila polární záře, která ohromila všechny, kteří ji viděli. Obyvatelé města tvrdí, že polární záři už dlouhou dobu nespatřili, ale nyní se jim díky jasné obloze naskytl výjev, který ještě v životě neviděli. Polární záře nabrala tvar jakéhosi démona a po několika minutách zmizela jako pára nad hrncem.
Polární záře nad Mo i Rana

Je to moment, na který někteří fotografové čekají i celý život. Nor Niels Giroud se dočkal. V moment, kdy se podivný výjev začal odehrávat na obloze, měl fotoaparát ve své blízkosti a po několika nastaveních začal fotit. Jedna fotografie mu pak vyšla zcela bezchybně a během jednoho dne obletěla svět.
Giroud vyfotil polární záři v norském městečku Mo i Rana, jehož jediným zajímavým orientačním bodem je to, že se nachází jižně od polárního kruhu. Nachází se v obci Rana v provincii Nordland.
Přírodní fenomén polární záře je známý mezinárodně jako Aurora Borealis. Toto označení vychází ze jména římského boha soumraku, který nesl jméno Aurora a z řeckého označení severního větru - Boreas.
Polární záře vzniká, když se do magnetické části atmosféry (magnetosféry) dostane tok částic, kterým je mimo jiné i sluneční vítr. Částice tohoto větru se srazí s atomy magnetosféry a ty vyzáří energii ve formě světla, kterému se říká polární záře.

Helena Bušová

30. října 2009 v 11:39 | Filmová databáze |  Herci a herečky z 20-40let
Helena Bušová se narodila v Praze, vyučila se švadlenou, poté nastoupila na konzervatoř, kterou však nedokončila. V průběhu studia se při návštěvě barrandovských ateliérů dostala náhodou k filmu, když si jí všiml režisér Vladimír Slavínský a obsadil ji do svého filmu Právo na hřích (1932). Ještě v témže roce pak hrála studentku ve filmu Před maturitou (1932). V roce 1934 pak vynikla v roli Marty ve filmu Hej rup! po boku J. Wericha a J. Voskovce. Ve 30. letech zároveň začala hrát na divadle, mj. v divadle V. Buriana, vystřídala pak několik angažmá, nakonec hrála v l. 1943-1948 ve Vinohradském divadle.

Kuře a brambory

29. října 2009 v 18:19 | Romi |  Recepty
DNESKA TO NENÍ ŽÁDNÝ EXTRA RECEPT, ALE OBYČEJNÉ PEČENÉ KUŘÁTKO S BRAMBŮRKEM.

Ingredience:

kuře
salát Kunjovanka
sůl
sladká paprika
brambory
zelená okurka

Postup:

Kuře zbavíme kůže a rozčtvrtíme. Osolené kousky vložíme do pekáčku a posypeme troškou papriky. Salát Kunjovanku rozmixujeme a zalijeme s ním kousky kuřete. Podlijeme ještě troškou vody a necháme něco přes hodinu péct. Uvaříme si brambory a uděláme okurkový salát a je to!
Okurkový salát jsem nevyfotila.

Po dvou stoletích se do Krkonoš vrátil rys

29. října 2009 v 14:39 | www.novinky.cz domácí |  Zajímavosti
V Krkonoších se po dvou stovkách let objevil rys. Výskyt vzácné šelmy v dříve běžném teritoriu nejvyšších českých hor zaznamenali tento týden krkonošští lesáci. Rysi z Krkonoš zmizeli začátkem 19. století. Vzhledem k velkému turistickému a cestovnímu ruchu však není ještě zcela jisté, že se rys v Krkonoších usídlí.
Rys ostrovid

"Stopy, které naši lesníci v minulých dnech nalezli, potvrzují, že do Krkonoš se opět vrátil rys ostrovid. Je to úžasná zpráva," okomentoval novinku ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Jan Hřebačka.
"Sice jsme již v minulosti zaznamenali určité stopy, které naznačovaly, že Krkonošemi rys migroval. Letos jsme však získali jistotu, že se zde vyskytuje. Zatím však nevíme, zda se jedná o migrujícího jedince, nebo jestli si tento rys hledá v Krkonoších své teritorium," dodal.

Rys se mohl zatoulat z Polska či Beskyd

Důkazem o průniku rysa do Krkonoš zůstávají zatím pouze zřetelné stopy a charakteristickým způsobem zardoušená srnka nalezená v oblasti Harrachova. "Žádné jiné zvíře takto neloví. Srna měla prokousnuté hrdlo, ale přitom na místě, kde byla nalezena, nebyla žádná barva. Navíc místo, kde jsme ji našli, bylo i místem, kde ji predátor ulovil. Lovec tedy musel být natolik silný, že ji zadávil a držel, dokud nezhasla. Na rysa ukazuje i to, že z celé srny byl načatý pouze zadní běh. Nemohlo jít třeba o zatoulaného psa, který v Krkonoších představuje jediného predátora schopného strhnout srnčí zvěř," tvrdí mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Rys hledající patrně vlastní domovské teritorium mohl do Krkonoš přijít pravděpodobně z Polska nebo Beskyd. "Kolegové na polské straně hor mají s výskytem rysa také zkušenosti. Kromě pobytových stop našli otisky jeho tlap a jednoho rysa dokonce v Jizerských horách srazilo auto," upřesnil Drahný.

Člověk - jediný nepřítel

Krkonoše protkané hustou sítí turistických stezek, kudy celoročně procházejí davy turistů, ovšem rysům neposkytují dostatek nezbytného klidu. "Několik set kilometrů cest a cyklotras spolu s hustou sítí silnic a účelových komunikací nenabízí divoké zvěři množství klidových území k nerušenému životu," podotkl Drahný.
Ochranáři se navíc obávají reakce myslivců chránících lovné revíry před škodnou, kterou vzácný a zákonem chráněný rys bohužel z jejich pohledu představuje. "Nejsou výjimkou případy, kdy kvůli ochraně srnčí zvěře myslivci, vzdor riziku nemalého postihu, rysa jednoduše zastřelí," tvrdí Drahný.
Rys ostrovid je ohrožený druh kočkovité šelmy. Krkonoše, kde je v posledních dvou stoletích pokládán za vyhubený, hojně obýval v 17. a 18. století. Teritorium dospělého rysa nezřídka představuje území o desítkách i stovkách kilometrů čtverečních.

Na Měsíci jsou obrovské podzemní tunely

28. října 2009 v 8:49 | www.novinky.cz věda |  Zajímavosti
Měsíc odkryl japonským vědcům další tajemství. Pod jeho povrchem existují tunely, které by se daly využít při budování základny se stálou lidskou posádkou. S budováním umělých tunelů se počítalo v některých plánech. Ovšem existence systému přirozených tunelů a jeskyní by vše usnadnila.
Měsíční povrch je zbrázděn hlavně krátery po dopadu meteoritů, ale tu a tam se zřejmě najde i svtup do podzemního systému.

Při prohlížení snímků měsíčního povrchu, které pořídila japonská sonda Kaguya, objevili vědci díru v povrchu a začali ji propátrávat. Zjistili, že vede do hloubky téměř 80 metrů pod povrchem a ústí do ohromného tunelu, širokého nejméně 365 metrů.
Objev tak poskytl jasný důkaz o existenci velkých podzemních systémů, které zde vytvořily lávové proudy v dávné minulosti. Podobné tunely vědci hypoteticky předpokládali, ovšem chyběly důkazy. Tunely by přitom mohly odstínit životu nepřátelskou radiaci a extrémní změny teplot na měsíčním povrchu.
V minulosti byly potvrzeny stopy po lávové činnosti jen na povrchu. Navíc v mnoha podobných tunelech mohla podle časopisu New Scientist zůstat zatuhlá láva. Nyní však první nález podpořil další hledání obdobných systémů.
Vize osídlení Měsíce tak dostala nové kontury. Kromě potvrzení zásob ledu pod měsíčním povrchem se nyní zdá, že bude možné využít rozsáhlé měsíční tunely.


Trápení jménem náměsíčnost

27. října 2009 v 16:19 | www.novinky.cz-Žena |  Zajímavosti
S nějakou formou náměsíčnosti se asi setkal každý z nás. Ať už jde o mluvení ze spaní, vstávání z postele, nebo dokonce otevření dveří, či přenesení věcí z místa na místo.
Náměsíčník si svá noční dobrodružství většinou vůbec nepamatuje.

Minulý týden přišla po půlnoci pětiletá dcera s pláčem, že se jí ztratila peřina. Mysleli jsme s manželem, že je to jen malá finta, jak se dostat k rodičům do postele a tak proběhla škatulata a tatínek odešel do dětského pokoje. Za minutu se však vrátil s tím, že ta peřina tam opravdu není. Hledali jsme ji po celém bytě a po půl hodině jsme ji našli na místě, které by nás ani ve snu nenapadlo: na kuchyňské lince zmuchlaná do kuličky. Dceru jsme už nebudili, ale ráno, když jsme se jí zeptali, vůbec o ničem nevěděla a byla hrozně překvapená.

Zemřel spisovatel Miroslav Švandrlík

26. října 2009 v 19:00 | www.novinky.cz kultura |  Smutné zprávy
V pražské Thomayerově nemocnici v pondělí zemřel prozaik a humorista Miloslav Švandrlík. Bylo mu 77 let. Uvedla to Česká televize.

Miloslav Švandrlík patřil k předním českým humoristům a satirikům. Známý je především jako autor Černých baronů. Knížka s podtitulem Válčili jsme za Čepičky se vtipnou formou trefovala do Pomocných technických praporů, kam byli zařazováni politicky nespolehliví vojáci a kde sloužil i on sám. Dílo bylo zfilmováno a po Listopadu napsal Švandrlík několik pokračování. Román byl později převeden i do podoby seriálu.
Velkou popularitu si získal i jako spoluautor kreslených vtipů, na nichž spolupracoval s kreslířem Jiřím Winterem Nepraktou. S tím také napsal řadu dětských komiksů z pravěku Sek a Zula, jejichž dalším hrdinou byl brontosaurus Puňta.
Z dalších děl stojí za zmínku série příběhů o žácích Kopytovi a Mňoukovi, sbírka hororových černohumorných povídek Drákulův švagr i humoristický román z Afriky Doktor od jezera Hrochů.
V šedesátých letech také napsal několik humorných příběhů z prostředí trampů.
Švandrlík se narodil 10. srpna 1932 v Praze. Studií na DAMU po dvou letech zanechal a a poté se stal režisérem Vesnického divadla. Nakonec si zvolil dráhu spisovatele.


Výbor z díla Miloslava Švandrlíka
Z chlévů i bulvárů - 1960
Krvavý Bill viola - 1961
Od Šumavy k Popokatepetlu - 1962
Hrdinové a jiní podivíni - 1969
Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky - 1969
Drákulův švagr - 1970
Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka - 1973
Doktor od jezera Hrochů - 1980
Muž, který se topil - 1985
Vražda mlsného humoristy - 2000
Hajlující upír - 2006


Kamzíkům v Jeseníkách zvoní hrana

26. října 2009 v 13:39 | www.novinky.cz domácí |  Zajímavosti
Neblahý osud může potkat posledních asi 180 kamzíků v Jeseníkách. Správa Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky s nimi v dlouhodobém výhledu nepočítá. Nepatří sem, byli sem zavlečeni, argumentují ochranáři.
Záchranáři chtějí kamzíka z Jeseníků dostat, ničí prý stromy.

"Žádné kroky, které by redukovaly počty kamzíků, v současné době neprovádíme a nedělali jsme je ani v uplynulých letech. V nejcennější lokalitě Velká Kotlina by ale neměl být v budoucnu kamzík přítomen," řekl Právu vedoucí Správy CHKO Jeseníky Jan Halfar.
Důvodem, proč ochránci přírody chtějí, aby kamzičí populace z této lokality postupně zmizela, je podle něj to, že okusuje vzácné rostliny, například jestřábníky nebo jitrocel tmavý. "Kamzík je nepůvodní druh, který byl v Jeseníkách vysazen počátkem dvacátého století. Nejdříve byl chován v oboře a teprve později byl vypuštěn. Stavy kulminovaly v 80. letech minulého století, kdy zde žilo kolem tisíce kusů. Od té doby jeho populace neustále klesá," vysvětlil Halfar.
Proti plánům ochránců přírody se ostře postavili někteří myslivci, kteří se snaží vyvrátit argumenty ochranářů. Za záchranu a zachování jesenických kamzíků dokonce zorganizovali ochránci lesa nesouhlasnou petici.

Kamzíci jsou v Jeseníkách už 100 let

"Kamzík je v Jeseníkách už skoro sto let a byla by velká škoda, kdyby odtud zmizel. Ničemu neškodí, právě naopak. A není to jenom názor myslivců," poznamenal Josef Figura z okresního mysliveckého spolku v Šumperku.
"Je pravda, že dlouhodobým cílem uvedeným v Plánu péče o CHKO Jeseníky z roku 2003 je vyloučení chovu kamzičí zvěře v CHKO. Než bychom přistoupili k naplnění tohoto cíle, zřejmě bychom nechali vyhodnotit odbornou studií vliv kamzíka na zdejší přírodu. Je to ale záležitost dlouhodobé perspektivy několika desítek let, nikoliv aktuální problém, který bychom v současné době řešili," doplnil Halfar.
Kromě Jeseníků u nás kamzík horský volně žije jen v Lužických horách, Labských pískovcích a v Českém Švýcarsku.
"Jde o velmi citlivou otázku a zpráva o tom, že by je v Jeseníkách chtěli vystřílet, mě dost nadzvedla. Kamzíci jsou na našem území sice také nepůvodní, kolem roku 1903 je sem přivezli Kinští, a přesto nemám informace o tom, že by měli být u nás či v regionu Lužických hor stříleni," řekl Právu mluvčí Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Podle něho je ale možné, že jeseničtí ochranáři s nimi mají obdobné problémy jako v CHKO České Švýcarsko s vysokými počty muflonů. "V jejich případě přistupujeme k likvidačním odstřelům, protože tato zvěř ve značné míře ničí lesní porosty," konstatoval Salov.


Marie Rottrová

26. října 2009 v 9:59
O PODPIS JSEM PSALA NA EMAIL JEJÍHO FANCLUBU 21.4. 2009 A DORAZIL 15. 6. 2009

Dinosaury dorazily jedovaté sinice a ne jen asteroid, tvrdí vědci

25. října 2009 v 8:39 | www.novinky.cz věda |  Zajímavosti
Nikoli obrovský asteroid, ale docela nepatrné, ovšem hodně jedovaté sinice dorazily dinosaury po téměř 160 miliónech let jejich existence na Zemi. Tvrdí to podle serveru Telegraph.co.uk alespoň američtí geologové a toxikologové na základě analýz vzorků ve vrstvách uložených před desítkami miliónů let po celém světě.
Dinosauři náhle vyhynuli před 65 milióny let poté, co 160 miliónů let dominovali pozemské fauně.
Dinosauři náhle vyhynuli před 65 milióny let poté, co 160 miliónů let dominovali pozemské fauně.

Jakkoli byl dopad asteroidu před 65 milióny let ničivý, nezpůsobil podle nové studie úplné okamžité vyhlazení dinosaurů a dalších druhů. Nestačil možná ani v kombinaci s následnými tsunami a zvýšenou sopečnou činností a klimatickými změnami. Odhaduje se, že zahynout mohlo 50 procent živočichů a rostlin. O přeživší dinosaury se podle geologa Jamese Castlea a toxikologa Johna Rogerse z Clemson University postaraly smrtelně jedovaté sinice.
Vědci strávili dva roky analýzou fosilních vzorků. Zjistili že sinice, produkující jed a spotřebovávající kyslík, se vyskytovaly v takovém množství, že byly schopné vyhubit značné množství živočichů a rostlin v oceánu i na pevnině.
Možná trochu módně oba vědci v článku pro časopis Environmental Geosciences upozorňují na obdobný zvýšený výskyt jedovatých sinic v některých oblastech na zemi, který je dáván do souvislosti s globálním oteplováním. "Fosilní stopy dokazují, že vyhynutí dinosaurů na konci křídy probíhalo jako následek proměn životního prostředí a nešlo o výlučný následek katastrofické události (dopad asteroidu)," řekl Castle.
Rodgers pak zdůraznil, že v současnosti přibývá výskyt jedovatých sinic. Zvyšuje se podle něj jejich množství i geografické rozšíření. Sinice způsobují lidem vyrážku, či onemocnění pokud se dostanou do zažívacího traktu. Při jejich rostoucím množství spotřebovávají kyslík ve vodě, což vede k udušení ryb. Produkované toxiny mohou následně zahubit i zvířata a ptáky.

Australan visel dvanáct hodin na větvi nad krokodýlími tlamami

24. října 2009 v 16:19 | www.novinky.cz- Kokteil |  Zajímavosti
Australan Stan Martell měl ohromné štěstí. Strávil dvanáct hodin tím, že se "držel jako koala" větve stromu a jen se zděšeně díval na to, jak pod ním ve vodě krouží krokodýli. V této situaci se ocitl poté, co s lodí najel na mělčinu.
Australan si prožil nad tlamami krokodýlů perné hodiny.
Australan si prožil nad tlamami krokodýlů perné hodiny.

Muž se přiznal, že na strom musel vyšplhat poté, co usnul na loďce na řece Lynne River v severovýchodní Austrálii. Věděl, že je plná krokodýlů, ale starosti si s tím nedělal. Když se však probudil, zjistil, že loď je plná vody a beznadějně zaklíněná mezi stromy u břehu. Celou noc pak Martell strávil tím, že zoufale sledoval, jak si na něj brousí zuby krokodýli a bál se, že se s ním větev ulomí.
"Vyšplhal jsem tak vysoko, jak to šlo, a celou noc jsem tam prostě seděl jak koala. Ti krokodýli mi trochu dělali starosti. Z místa jsem viděl dva, jeden byl fakt velký a druhý měl tak tři metry. Nechtěl jsem zkoušet někam doplavat. Tak jsem tam jen seděl a myslel na to, že je prostě neuvěřitelné, že se o stalo právě mně," řekl Martell australské stanici ABC.
Ráno ho našli záchranáři, když se mu podařilo aktivovat mobil a nouzové vysílání rádia. Seržant John Kazandsis z místní policie prohlásil, že ačkoliv Martell viděl jen dva krokodýly, "určitě jich pod hladinou číhalo ještě mnohem víc".

Špagety s kuřecím masem

23. října 2009 v 17:59 | Romi |  Recepty
Ingredience:
250 g špaget
olej na smažení
400 g kuřecích řízků

Marináda:
2 stroužky česneku s trochou soli
2 lžíce octa
lžíce vody
lžíce sojové omáčky
2 lžičky cukru

samozřejmě, když je více masa dávek do marinády dáme jednou tolik!


Postup:
Kuřecí řízky nakrájíme na kostičky a vložíme do připravené marinády. Necháme v ledničce přes noc odležet, když moc spěcháme, alespoň 1 hodinu. Podle návodu uvaříme špagety v osolené vodě. Odleželé maso vložíme do pár lžic rozpáleného oleje a zhruba 10-15 minut opékáme na pánvi. Na talíř dáváme špagety, maso a kečup. Kdo má rád posype si je strouhaným tvrdým sýrem. Možné přílohy - hlávkový či zeleninový salát.

Keks - Víš

23. října 2009 v 8:49 | You tube |  Hudební skupiny
Písnička je od skupiny Keks a moc se mi líbila na zábavách kde ji hrála jiná kapela, ale tak krásně...


Pro Sabi k svátku

22. října 2009 v 7:09 | Romi a gifi Nena
Moje Milá Sabinko, přeji ti k tvému svátku hlavně hodně zdraví, štěstí, lásky, pohody, úspěchů ve studiu a lepší časy pro tvůj stálý úsměv ve tváři!





Místo antidepresiv otevřete oči a...

21. října 2009 v 16:09 | Super.cz |  Zajímavosti
... pozorujte podzim. Zajděte do lesa a dýchejte. Projděte si parky. Kupte si tři vánoční stromečky. Obklopte se květinami. Lehněte si do listí a pozorujte koruny stromů. Deprese...

Riziko deprese snižuje nejen zdravý životní styl, ale také zdravé životní prostředí. A zvláště ve městech je důležité dbát, aby měl člověk kolem sebe stále dostatek zeleně.

Nizozemská studie totiž prokázala, že lidé žijící poblíž velkých parků či mající u domu zahradu trpí depresemi výrazně méně než ti, kteří přijdou se zelení do kontaktu jen zřídka.

Zeleň je důležitá nejen pro čistý vzduch, ale také pro relaxaci v jejím nitru, neboť i krátký pobyt mezi stromy a keři výrazně snižuje stres a riziko řady onemocnění.

"Tato studie dokazuje, jak významnou roli zeleň v životním prostředí hraje na lidské zdraví a že nesmí být podceňována. U mnoha chorob a poruch, které může zeleň v příznivém stylu ovlivnit, stojí léčba velké peníze," uvedla doktorka Jolanda Maas z Univerzity VU v Amsterdamu k závěrům své studie, v níž se zabývala vlivem městského prostředí na zdraví lidí.

Zeleň podle ní výrazně zlepšuje také zdravotní stav ve vztahu k srdečním chorobám a mrtvici.


V Zimbabwe znovu propukla cholera

21. října 2009 v 8:49 | www.novinky.cz zahraničí |  Zajímavosti
Čtyři měsíce po skončení jedné epidemie cholery v Zimbabwe začala další. Dětský fond Unicef v úterý oznámil úmrtí pěti lidí na severu země a ministerstvo zdravotnictví potvrdilo 117 nakažených ve východní, střední a severní části Zimbabwe za poslední měsíc.
Zimbabwe je bez prostředků a šíří se tam cholera.

Jižní předměstí hlavního města Harare bylo před půl rokem epicentrem jedné z nejhorších epidemií cholery v Africe, když si vyžádala smrt 4300 z celkových 100 000 nakažených lidí. Ulice tam dále zapáchají výměšky a zahnívajícími odpadky a situace bude s příchodem dešťů v příštích týdnech ještě horší, uvedl britský list The Times.
Podle humanitárních pracovníků nemusí být další epidemie tak rozsáhlá, přesto odhadují, že by počet nakažených mohl dosáhnout 60 000. V zemi od koaliční dohody prezidenta Mugabeho s opozičním předákem Morganem Tsvangiraiem zase smějí působit humanitární organizace, které pomáhají zajistit nezávadnou pitnou vodu a poučit obyvatelstvo o hygieně.
Cholera se v Zimbabwe šíří kvůli vodovodnímu a odpadovému systému, který je za léta Mugabeho vlády v havarijním stavu. Zimbabwe je na ekonomickém dně a politickou situaci nedávno zkomplikovalo vypovězení spolupráce Tsvangiraie na vládní úrovni jako protest proti pokračující perzekuci politických oponentů Mugabem. [celá zpráva]

Cholera

Cholera je bakteriální onemocnění zažívacího ústrojí, které doprovázejí velmi těžké průjmy. Způsobuje ho bakterie Vibrio cholera. Nejčastěji se přenáší vodou znečištěnou fekáliemi.
Aby bakterie vyvolaly nemoc, musí jich být velké množství, protože nesnáší kyselost žaludku. Množí se v tenkém střevě a produkují toxiny, které umožňují střevu propouštět dál velké množství vody a minerálů. Ztráty vody při průjmech jsou obrovské, mohou dosáhnout 10 i více litrů za den. Vodu spolu s minerály je potřeba doplňovat, což může být obtížně především v první fázi nemoci, kdy pacient může zvracet. V těžkých případech se používají i antibiotika. Pokud nemocný dostatečně pije, chorobu většinou překoná.
Nemoc se vyskytuje v rozvojových zemích, kde není dostatečná úroveň hygieny. Úmrtnost je kolem 10 procent případů.

Vepřová krkovice má bohaté kulinářské využití

20. října 2009 v 8:39 | www.novinky.cz-Žena -zdraví |  Zajímavosti
Jen málokterý druh masa nabízí tak širokou škálu kulinářského využití jako vepřová krkovice. Je chuťově výrazná, šťavnatá, i když o něco hůř stravitelná.
Nejšťavnatější smažený řízek v trojobalu je prý z lehce prorostlé krkovičky.

Vepřová krkovička má ale i další výhody. Žádné jiné maso než vepřové totiž neobsahuje tolik vitamínu B1, důležitého pro odbourávání sacharidů a posílení nervového systému. Jeho konzumaci by tedy měli omezit jen lidé, kteří si musí hlídat množství tuku, purinů (kyseliny močové) a cholesterolu v těle.

Libo šťavnatý řízeček?

Labužníci se většinou shodují, že nejšťavnatější řízek smažený v trojobalu pochází z lehce prorostlé krkovičky. Pro jeho přípravu se vyplatí dodržet několik zásad:
Plátek bez kosti by měl být silný asi 12, má-li kost, pak 15 milimetrů.
Plátek na řízek nesmí být pořezaný ani příliš blanitý, aby se netrhal.
Před tepelnou úpravou se vyplatí nechat krkovičku aspoň den odležet v chladničce. Živočišné bílkoviny tak lépe zapracují na její šťavnatosti a více rozvinou i žádoucí aromatické složky.
Vepřový bok

Pro chuť, ne pro dietu

Obecně je vepřové maso růžové, krkovice ale mívá barvu spíš dočervena. Chuťově je však daleko intenzívnější než jemná svalovina tře ba z panenky. Platí u ní totiž to, co u jiných druhů masa - čím tmavší, tím výrazněji osloví náš jazyk. Šťavnatost zajišťuje krkovičce tukové mramorování. Proto se kromě pečení a dušení hodí i na steaky a dobře marinovaná také ke grilování.
Zdravotníci ale upozorňují na její přece jen větší obsah tuku a tedy i vyšší přísun energie a cholesterolu. Ale třeba takový řízek se nejí přece každý den a už vůbec ne pro dietu, nýbrž pro chuť. A tu vede právě tuk. Proto si poslední dobou v Evropě získala velkou oblibu kvalitní a vyvážená krkovička.

Správně prorostlá korobuta

V Japonsku je z vepřového masa nejdražší korobuta, tučná krkovička z anglických berkshirských vepřů. Obyvatelé země vycházejícího slunce sice nejsou zrovna velcí ctitelé vepřového masa, ale tenké, jemně krájené plátky korobuty považují za mimořádnou delikatesu. Dokonce za tak výjimečnou, že se jí prodá ročně víc, než by jí stačilo na zmíněných vepřích narůst.
Proto také jedna zdejší firma vyvinula genetické testy, které spolehlivě prokážou, zda je korobuta pravá, nebo jde jen o její imitaci.