Jsou lidé, kteří pro nás znamenají celý svět...
O to těžší je ztratit je a uchovávat jen ve vzpomínkách

Vánoce ve světě 2.

19. prosince 2008 v 9:42 |  Svátky

Mexiko
Vánoční svátky začínají o Adventu. Příbuzní a známí navštěvují domy přátel a za zpěvu koled žádají, aby byli vpuštěny do domu.
Ulice měst a výkladní skříně obchodů jsou ozdobené barevnými světélky, řetězy, ozdobami a všude jsou slyšet koledy. Rudé "Vánoční hvězdy", které u nás kupujeme v květináčích, rozkvétají na velkých keřích v mnoha zahradách.
V mexiku stromečky nerostou a proto se musí dovážet až z Kanady.
Dovezené stromečky jsou však pro většinu obyvatl drahé. Tam kde
si ho však mužou dovolit je bohatě zdoben a kolem stromečku se
pokládají fotografie Ježíše Panenky Marie Gaudalupské, která je patronkou Mexičanů. V rodinách, kde stromek nemají, se obrázky panenky Ježíše Marie vystavují všude možně.
K štědrovečerní večeři se podává až po půlnoci se servíruje nadívaný krocan, nejčastěji na pomerančích. Tento jídelníček převzali i sousedé v USA
Mexiko je chudá země a tak i vánoční dárky jsou zde velmi chudé a mají za účel potěšit či rozveselit obdarovaného.
Ve většině domácností se pro děti naplní hliněný džbán, který je ozdoben peřím různýma cukrovinkama a malýma dárečkama. To se pak zavěsí do některé místnosti v domě. Děti o štedrým večeru chodí se s víčkou v ruce po domě a klepají na dveře všech místností, které jsou však zamčené.
Až dojdou k místnosti, ve které je ukryta nádoba. Tyto dveře jsou odemknuté.
Dětí se za velkého jásotu vrhnou k nádobě a snaží se ji všemi možnými prostředky, které maji po ruce shodit. Když se jim to povede, nádoba spadne a dárečky se vysypou. Každý z dětí si pak vezme dáreček, který se mu líbi, nebo který se mu podařilo rychle vzit. Rozhoduje totiž rychlost.
V Mexiku žíjí velmi početne rodiny a tak abz se všichni stihli navštívit se na některých místech naděluje třikrát. Na štědry den, na silvestra a o Třech králích.
Každý z rodiny pak dá svůj dáreček do velké nádoby a na kousky papíru se napíšou čísla, která se losují a podle kterých si pak členové rodiny z nádoby vybírají za potlesku ostatních náhodný dárek, lterý musí být před všemi rozbalen a ukázán. Při tom se mnohdy užije spousty legrace.
Celé vánoční svátky jsou v Mexiku velice hlučné a zábavné


Německo
Tradiční vánoce v Německu jsou v mnohém podobné našim českým Vánocům. Avšak vánoční výzdoba je mnohem větší a honosnější. Tradice Adventních věncu a kalendářu je mnohem výraznější jak u nas. A 1. prosince tyto symboly vánoc nechybí snad v žádné domácnosti.
Skoro po celém Německu na štědrý den prochází Christkind neboli
Ježíšek, který je od našeho k nerozeznání, jen s tim rozdílem,
že si na rozvoz dárků osedlává vítr. V severních oblastech
děti navštěvuje Weihnachtsman - vánoční muž. který má zrzavé
vousy i vlasy a dlouhý šedý plášt s kapucí. V jedné ruce má maličký
nazdobený stromeček a přez rameno velký pytel s dárkama.
K tradiční vánoční výzdobě patří krušnohorské pyramidy
Původ pyramid je pravděpodobně spojen s bývalým zvykem, kdy se
do domácností a do kostelů nosily zelené větve stromků, které se
stavěly do pyramidy. Nahoru se pak dávala hořící svíce.
Dnes se vyrábějí otáčivé pyramidy, které se točí díky hořícím svíčkám.
Na některých místech Německa zejména na vesnicích se tyto pyramidy staví na návsi místo tradičního stromku.
Vánoční kuchyně nabízí mnoho pokrmů z ryb, jako jsou: Pečená štika, candát na roštu, plněný kapr a podobně. S oblibou se podává konšelská mísa která se skládá z kousků vepřové pečeně, kachny, husy,krůty, uzeného masa a ze smetanových klobas.
Nechybí zde ani jablečný závin a ovocný salát s likérem, který je
podáván na závěr večeře.
Místo klasických vánoček se v Německu pečou vánoční štoly. A nechybí ani cukroví. Nejčastěji se však dělá vaječné cukroví známé také jako marcipánové cukroví.
Skoro v každém městě se pořádají Vánoční trhy, kde se prodává mimo jiné svařené víno a pečené kaštany. Vánoční trhy jsou známy i v jiných zemích. Němci se však můžou pyšnit těmi nejlepšími.
Německo se také může pyšnit prvenstvím ve výrobě skleněných vánočních ozdob a lamet. Věhlastnost pak náleží především městečku Lauscha, kde se nacházý hned dvě sklářské továrny
zaměřené na vánoční ozdoby, která se zde vyrábějí již od 16. století.








V Norsku začínají vánoční svátky stejně jako u nás Adventem. O každé neděli se zapáli na adventním věnci svíce při čemž se zpívá žalm.
Vánoční období trvá do 13. ledna kdy přichází sv.Knut.
Norové na vánoce zdobí své domy ruznýma dřevěnýma a porcelánovýma figurkama pťedstavující Juleniseho, což je kombinace Santa Clause a skřitka Niseho, který nosí vánoční dárky. Skřítkové prý bydlí s lidma na jejich farmách, kde dohlíží aby vše probíhalo tak jak má. Říká se, že pokud si udržíte skřitkovo přízeň, čeká vás spokojený život.
Na štedrý večer se skřítkům dává rýžová kaše.
V Nékterých rodinách se ale s dárky na skřítka nečeka. Dárky se umísťují již týden dopředu přímo pod stromeček.
K výzdobě domů také patři různé větvičky, chvojí, mech a kapradí.
To proto, aby se celý dům provoněl lesem. Před práh domu se dává smrkové chvojí, které symbolizuje sílu přírody.
Také Norové zdobí vánoční stromeček. Jeho zdobení spočívá v tom, že se na něj zavěšují řetězy vyrobené z různých vlaječek.
Zdobení stromku v domě však nemá dlouhou tradici. Dřive se totiž
stromky zdobívaly přimo v lese. Až poslední dobou a to zejména ve městech přešel tento zvyk do domů.
Na štedrý den se k obědu podává kaše, ve které je ukryta mandle.
Večeře je potom různorodá. V některých rodinách se podávají rybí pokrmy které jsou připravované z mořských ryb jako třeba platýz. nebo treska, naložené ve speciálním láku, ve kterém jsou tak dlouho, dokud se nerozpadnou a nezrosolovatí. Jinde se zase podává vepřové či skopové žebírko. Jako delikatesa a zváštnost se někde podává pták bělokur. Jinde se zase objevují klobásy a karbanátky. Místo čerstvého ovoce se podává brusinkový, malinový nebo morušový kompot a sušené švestky.
K pití se pak dospělým podává pálenka z brambor, která se pro lepší chuť a aroma posílá ve speciálních soudich kolem světa.
Vlastní štedrý večer začíná již ve čtyři hodiny odpoledne v kostele bohoslužbou, na kterou chodí všichni. Z kostela se chodí přimo na hřbitov zapálit zemřelým svíčku. Po té rodina zasedá k večeři, po které se tančí kolem vánočního stromku. Teprve po té přijdou na řadu dárky.
Zvláštností tady je naše pohádka Tři oříšky pro popelku, která se
v televizi vysílá každoročně na štědrý den.





Polsko
Slavení vánočních svátků má v Polsku mimořádně krásnou formu, která vychází ze spojení církevních obřadů s lidovými zvyky a obyčeji, z nichž některé pocházejí ještě z předkřesťanských dob.
V Polsku vítají první hvězdu na nebi, která se na obloze na Štědrý
den objeví po soumraku, jako hvězdu betlémskou. Vánoční svátky
zaujímají u polského národa to nejpřednější místo, a proto na půlnoční mši bývají chrámy a kostely zaplněné.
Vánoční stromek je v Polsku nezbytnou součástí vánoc. Na jeho zdobení se několik měsiců dopředu v domácnostech vyrábí figurky a jiné ozdoby.
K večeři nesmí chybět bohatě prostřená tabule, při které se obvykle podává 12 chodů, které symbolizují 12 měsíců v roce a 12 apoštolů.
V tradičním štědrovečerním menu většinou nechybí kapr, boršč, zelňačka, makový koláč, sleď v oleji...
U štědrovečerní tabule bývá vždy jedno volné místo, které je připraveno jako vzpomínka na zesnulé.
V Polsku se u vánočního stromečku schází celá rodina a nepřítomnost některého z členů rodiny je hanbou a urážkou.
V Polsku je velmi silně zakořeněna tradice stavění Betlémů, která
vychází z tradice jesliček. Betlém nechybí v žádném z kostelů a ani
ve většině domácnostech. Betlém je i nesdílnou rekvizitou koledníků.
Do stavby Betlému se přidávají i prvky z Polských památek.
Od roku 1937 se každoročně uskutečňuje v Krakově výstava a soutěž
o nejkrásnější Betlém.


Rakousko
Na Vánoce, které začinají většinou 1.prosince kdy děti otevřou první okénko adventního kalendáře, se Rakušané připravují několik týdnů dopředu. Stejně jako u nás, i tady se vyrábí Adventní věnce, které jsou zdobeny svíčkami a stuhami většinou v barvě zelené a fialové. Tradice Adventních věncu pochází z Rakouska a traduje se od r.1860.
Stejně jako u nás se i zde dodržuje tradice rězání větviček Barborky a především tradice Mikuláše.
O Adventu se také začínají péct vánoční tradiční vánočky a štoly,
které se musí do vánoc nechat řádně uležet.
Tradičním pokrmem při štědrovečerní večeři je ryba a drůbež v různých úpravách. Samozřejmostí jsou již zmíněné vánočky a štoly a také cukroví. Nesmí také chybět vánoční jablečný punč.
Stejně jako u nás se staví a zdobí vánoční stromeček. A také tady
roznáší dárky ježíšek, který je přivolaný zvonečkem.
Dárky však nebývají drahé. Spíše nápadité, praktické, vlastoručně
vyrobené. Podle tradice by však všechny dárky měl balit otec.
Rakousko je známe svými Vídeňskými vánočními trhy, které začínají 18. prosince. I zde se jedná o klasický stánkový prodej různých vánočních dárků, ozdob a předmětů. Celé trhy jsou však provoněny vánočním punčem, pečenými kaštany, svařeným vínem a klobásami.
Celé trhy jsou vánočně ozdobené a nechybí ruzné scénky, písně a podobně. Vídeňské trhy jsou vyhledávanou vánoční atrakcí turistů


Rumunsko
Svatý muž klade dárky vedle jesliček nebo pod postel.


Rusko
24. prosinec je v rusku úplně obyčejným dnem.
V Rusku se Vánoce slaví dvěma způsoby. Buď se slaví pravoslavné vánoce, které jsou 6.a 7. ledna, nebo se slaví vánoce po staru na Nový rok.
Vánoce v Rusku byli původně spojené s mnoha tradicemi. V roce 1918 však byli vánoce v Rusku zakázané a tak tradice zanikly a snimi i vánoce. Místo nich se v mnoha rodinách slaví Nový rok s Jolkou a Dědou Mrázem, kterého doprovází Sněhurka.
Příprava na vánoční svátky začíná pro pravoslavné věřící již 28.
listopadu předvánočním půstem, který trvá až do 6. ledna. Tedy 40 dní. 2. ledna se půst zpřísňuje, až je v předvečer vánočního svátku
nejpřísnější. To znamená že se hladoví. Půst se však netýká jen
jídla, ale také různých zábav a zkrocení všech hříšných vášní.
Přijmout potravu je dovoleno až večer po bohoslužbě, při které se
zpívají žalmy a vánoční písně.
V předvečer se zde také koleduje a koledníci jsou všude vítaní.
O štědrovečerní večeři se podávají bezmasé pokrmy a ryby. Oblíbené jsou vareniky,což jsou plněné taštičky z kynutého těsta. Náplň se připravuje z brambor, rýže, zelí nebo sušených a nakládaných hub. Tradičním jídlem je také nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem, švestkami a cukrem.
Na svátečním večerním stole nesmí chybět kuťja, což je kaše z pšenice nebo ječmene, vařená s medem, rozinkami, mákem a ořechy a smozřejmě vzvar, což je kompot ze sušenného ovoce.
Kuťja je pokrm, který se jídává o pohřbu a vzvar zase při narození
dítěte. Konzumací těchto jídel se tedy připomíná narození a smrt Krista. Dále se obvykle podává vepřová pečeně s křenem nebo
krocan s pohankovou kaší. Ze sladkých zákusků je nejoblíbenější medový perník a dorty s máslovými krémy a barevnými polevami. Na stole samozřejmě nechybí ani slané zákusky, nakládané okurky, zelenina a vodka.
Ještě na počátku 20. století nacházely děti vánoční dárky pod polštářem.
Dnes se nadělují pod krásně ustrojenéný stromeček - Jolku
Dárky rozdává Děda Mráz se Sněhurkou. Pro ty, kdo nechtějí čekat do 7.ledna, pod ním nechávají děda Mráz se Sněhurkou
dárky 1.ledna. U nazdobené jolky se schází celá rodina, která zde
tančí a zpívá.

Přestože se v USA slaví vánoce jen jeden den a to 25. prosince,
jsou pro Američany vánoce tím největším svátkem v roce.
Velmi bohátá vánoční výzdoba se objevuje již od konce října jak v
ulicích, obchodech, v domácnostech, tak i na na domech, které mnohdy připomínají spíše reklamu na žárovčičky. Američané si potrpí nejenom na všechny možné svítící ozdoby a na ohromné vánoční stromky ale také na obrovskou spoustu vánočních dárků, které nosí Santa Claus.
V USA musí být obdarován doslova každý. Obdarováváni jsou nejenom děti a členové rodin, ale také kolegové, sousedi, přátelé a lidé, kteří nám poskytli nějakou laskavost. Přitom se nemusí vždy jednat o věcné dárky. Za tímto účelem postačí třeba jen klasické vánoční sušenky.
Během vánočního období Američané také velmi přispívají na charitu a především na siročince a nemocnice. Za tímto účelem jsou nejenom na ulicích ale také v obchodech a na úřadech umístěny různé kasičky. V některých potravinových obchodech jsou dokonce připraveny menší, či větší dárkové potravinové balíčky určené pro siročince a pro chudé.
Nikde na světě se tak nenakupuje v předvánočnim období jako právě v USA. Obchody zde od konce října až po samotný štedrý den zažívají doslava žně.
Američané jsou silně věřící a tak se zde na štědrý den až na několik málo vyjímek nikde nepracuje.
Americký Santa Claus:
Amerického santu si sebou přivezli holandští imigranti již v 17.
století. Jeho jméno vzniklo z holandského pojmenování pro svatého
Nicholase - Sintaklaas.
Santa se z počátku ujímal velice těžce a pomalu. To se však změnilo, když americký spisovatel Irving Washington v jedné ze svých knížek v r. 1809 pojednával o této vánoční postavě. V té době ještě jako o svatém Nicholasovi.
V jeho podání tento mužíček oděn do červeného kabátce kouřil dýmku a létal v kočáře v té době ale ještě bez sobů, aby navštívil děti a rozdal jim dárky. Tento mužíček, který začal nabývat na své popularitě byl v roce 1863 přejmenován právě na Santu Clause a byla mu dodána jak současná podoba tak sobi a sáně.
Vzhledem k značné různorodosti jednotlivých států se vánoční tradice a především stolování velice liší. Za klasický pokrm se však dá považovat pečený nadívaný krocan ktarý se většinou upravuje v chřestové omáčce se zavařeninou a podává se s brambory, nebo bramborovou kaší a míchanou zeleninou. Krocan se připravuje v mnoha domácnostech. Někde se však ale místo něho připravuje husa, kachna nabo šunka politá brusinkovou omáčkou.
Američané mají všeobecně rádi sladké a tak výběr dezertů a moučniku je opravdu velice pestrý. Nechybí Dýňový koláč, biskupský chlebíček, různé vánoční sušenky, mnoho druhů pudinků s ruznými polevami. Nejčastěji se však na polití používá brendy a mnoho jiného. Na vánočním stole nesmí chybět ani vaječný koňak.
O Štědrém dnu se pořádají různé vánoční večírky. Oblíbeným
zvykem je zavěšení větvičky jmelí doprostřed pokoje, ve kterém se
rodina a přátelé scházejí. Ocitne li se pak pod jmelím dívka nebo
žena, může ji kdokoliv z účastníků oslavy políbit. Stejně oblíbené
jako jmelí jsou i větvičky cesmíny.




Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.